Angreštová medovina

Od paní medařky

Je medovina a medovina! Rozhodně nezastávám takové ty moderní, ale jednodušší průmyslové způsoby výroby ve velkém, ke kterým se uchyluje většina ostatních výrobců. Navíc, lidi, naši předci neměli lihovary a chemické továrny. Snažíme se vyrábět medová vína, tak jak se dělala třeba před 2000 let, ale jak to dovolují dnešní hygienické předpisy. To znamená, že „medníci“ či "medaři" (výrobci medových vín) při výrobě přidávají byliny a koření do kvasu nebo do zracích nádob. Nepoužívají aromatické oleje či umělá barviva a jiné chemikálie. Medová vína nejsou žádným způsobem konzervována, hlavně není použito lihu ani emulgátorů. Proto je nutné je uchovávat v chladu. Převážně jsou vyrobena studenou cestou. Jde o naprosto přírodní výrobek, tkz. „Živá přírodní medová vína“, podle zákona „tichá vína“. A ještě, medová vína se jmenují po medu a ne po cukru.

Díky své zvědavosti (holt jsem ženská), studiem a získanými znalostmi jsem se dostala ke kvalitním zkušeným výrobcům, kteří vyrábí medoviny dle starých rodinných receptur a v současnosti podle některých receptur, které jsem získala sama studiem archivních materiálů. I oni stále hledají staré recepty a zkouší nové druhy medovin. Samozřejmostí jsou medoviny z území dnešních Čech. Zajímavostí jsou recepty původem z území současné Litvy (Bojarská), Polska (Slezska) (ovocné, Dzierzoň), Bavorska (Knížecí), ale i pravděpodobně původní recept starých Keltů.